Rozklikněte:

V závěru stránek je nabídka konktérních obrazů ke koupi, mezi nimi jsou i časově omezené prodeje.

U obrazů je uvedeno, že jsou právě vystaveny v Galerii Michael. Tato výstava byla momentálně přerušena výstavou prací žáků školy a bude znovu pokračovat nejspíš od počátku září. Vše je tedy nyní možné shlédnout v Galerii ROSEMARIE.

 

Rozklikněte pozvánku: Od počátku března 2017 probíhala prezentace obrazů i s literaturou v rámci Expozice současných umělců v Galerii Michael, Rašínovo nábřeží 58, Praha 2.

Galerie je umístěná v příjemném a dobře dostupném prostředí Rašínova nábřeží 383/58 v Praze 2 a tato expozice je vyloženě soustředěna na současné umění - především výtvarné, ale i literární a každýtřetí čtvrtek v měsíci se zde konajíHovory o umění.

K umístění galerie - několik fotografií a mapka na podrobnějším webu, tam i více k prezentovaným výtvarným dílům a rovněž i k literatuře, vesměs související s výtvarným uměním - rozklikněte obrázky:

Pro bližší informace o expozici současných umělců v Galerii Michael či v případě zájmu o účast na tomto programu anebo v případě zájmu o pravidelné Hovory o umění, plánované vždy na třetí čtvrtek v měsíci, se obraťte: nebo

Rozklikněte:

Jsme galerie naprosto jiného typu, určená milovníkům umění, nikoliv "investorům".

Místo naplněné uměním - především výtvarným uměním a literaturou a trochu také hudbou.

Ze specifikace činnosti pro internetový katalog: v rámci galerie činnost ve třech hlavních profesích – umělecká historička, malířka a spisovatelka – nabízeny jsou veškeré služby kolem obrazů – průzkum, určování, vypracování posudků, malba i na objednávku, včetně podobizen, restaurování, nabídka obrazů ke koupi – vlastních i jiných autorů, dále nabídka vlastní literatury – knížek detektivního žánru s tematikou kolem obrazů.

Galerie ROSEMARIE v Řitce není zatím veřejně ustanovenou institucí. Vznikla jako soukromá iniciativa, provozovaná na základě živnostenských listů na poradenskou a konzultační činnost, včetně zpracovávání odborných studií a posudků a nákup a prodej kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, vystavených pro PhDr. Marii Pospíšilovou, a dále na základě koncese k restaurování uměleckých děl, doplněné ještě dalšími činnostmi - k vydávání tiskovin ad., IČ: 40834522. Začaly být podnikány určité kroky k založení s.r.o. - sice byly již podniknuty, ale je ještě zvažováno. Zarazila mne zmínka o DPH, o čemž píšu ve své literatuře, že mi připadá jako kouzelnická formulka, něco naprosto neznámého a nepochopitelného, opravdu nemám obchodnické ambice. Tak uvidíme.

Kromě toho, že může zazvonit a přijít jakýkoliv ctitel umění, aby se podíval na umění, aby si o něm promluvil, aby si promluvil o svém zájmu, o svých obrazech, poradil se, může přinést své obrazy, aby se o nich dozvěděl, co mu je neznámé, aby si je nechal zrestaurovat, aby si nechal vypracovat posudek pro pojišťovnu a může si i popřípadě některé umění zakoupit.

V závěru stránek je postupně vkládána nabídka obrazů i s cenami - je zatím spíš namátková, k vidění na místě v galerii je toho mnohem víc.

Dále byly zahájeny další aktivity, spojené s galerií, především je to Klub přátel galerie ROSEMARIE, jehož členem se stane automaticky každý, kdo v galerii zakoupí obraz či knihu anebo jiným způsobem využije jejích služeb či s ní vstoupí ve spolupráci. Členství bude pro něj znamenat v budoucnu různé výhody, včetně slev na obrazy a knihy anebo konzultací zdarma. Další pak dle zájmu členů, mohou být pořádané přednášky, určité slavnostní vernisáže nebo předčítání z právě vydaných nebo dokonce i ještě nevydaných knih.

Do budoucna je již nyní příznivci navrhována spolupráce, například i pro pořádání aukcí uměleckých děl - je uvažováno na jaře 2017. Ani na těchto případných aukcích, ani jinak však galerie nebude určena "investorům", nýbrž jen skutečným zájemcům o umění. U nás se kupci nebalamutí údajnými investicemi ve prospěch kupce, ve skutečnosti jen do kapsy galeristy. Logicky nemůže být výhodné pro kupce kupovat něco, co je momentálně vyhnané na vrchol. Když za pár let bude chtít kupec dané dílo prodat, prodá jej za zlomek ceny, co do nákupu dal - pro koho je to investice?

Naše galerie je oproti tomu určena milovníkům umění, kteří si chtějí koupit umění, z nějž se budou těšit - a to umění za reálné ceny, snadno odvoditelné - od ceny materiálu, práce a invence a případných dalších faktorů - jako je stáří. Vítáme tedy zájemce o umění, kteří se dobrali k pochopení, co je pro ně skutečnou investicí, nikoliv jen nějakým pomyslným snadno pojmenovatelným zářezem v jejich reputaci.

U nás tedy nehledejte českou modernu jako výraz současné uměle vyvolané MODERNOMÁNIE, která s sebou pak navíc nese logicky FALZOMÁNII, v níž našlo obživu množství jinak neschopných jedinců - ať na té či na oné straně, hlavně využívané jako účinná zbraň v likvidaci konkurence. A to je ono, v čem se nesmyslně topí současný trh s uměním a na co my nereflektujeme, nýbrž se zabýváme uměním. A za ním je možné k nám přijít.

Vstup ke Galerii ROSEMARIE zahradou či okrasným parkem, obývaným mnoha živočichy - nejrůznější ptáčci jsou všude, potravu jim vozí Zoohit, Grain shop a částečně i Ráj papoušků. Když vyběhnu po cestě k vrátkům pro balík, často nechápou a utíkají po cestě přede mnou, šmidlají nožkami, co to dá. Veverky nejenže sídlí na velkých ořešácích, ale vedle toho mají pod ořechem neustále košík s ořechy. Dřív byly objednávané v Ráji oříšků, ale nyní jsou z Ráje papoušků, protože nerozlouskané si veverky mohou lépe ukládat ve své spižírně. Na faktuře firma neopomene nikdy poznamenat, že ořechy jsou v pořádku a jejich případné poškozené je způsobené agresivitou našich papoušků. Je jistě žádoucí, aby kolem Galerie ROSEMARIE rostlo a kvetlo množství růží, pod stromy občas vyrostou i různé houby a před domem - tedy i vstup do galerie lemují dvě řady hortenzií, bohatě kvetoucího keře, módního v Evropě zejména na konci 19. a na přelomu 19. a 20. století, zdobícího tehdy hlavně zámecké parky a oblíbené bylo i jako jméno ve šlechtických kruzích. Když jsem vypravcovávla průvodcovský text na zámku Libochovice, tak jsem tam přespávala v pokoji princezny Hortenzie. V expozici jsem tenkrát vítala spinet, na který jsem si po ukončení prohlídek hrávala. Pak jsem ale vždy v notách nalistovala stránku, která tam byla nastavená, aby vše bylo zase v pořádku. Ale víc jsem bydlela v zámcích ve Žlebech a na Sychrově.

Monetize your website traffic with yX Media Monetize your website traffic with yX Media yX Media - Monetize your website traffic with us

 

To jsem byla přesně já v předškolním věku v Řitce - vše akorát, jak má být a úsměv, dále jak mne v polovině 80. let namalovala v historickém kostýmu akad.malířka a restaurátorka Ivana Přibylová a nakonec altán v rohu dědovy zahrady v Řitce, který jsem si obsadila s malováním, jak jsem jej zachytila v r. 1968:

 

Výše jako děti s bratrem v 50. letech v Řitce na krajní parcele - tehdy Pražská O12 u dědy a babičky - zleva s bratrem venku před dědovou zahradou, uprostřed s babičkou a dvěma sestřenicemi na velikonoční koledě, vpravo v zimní zahradě, kde mi babička obyčejně stlala postel a ráno jsem se probouzela s pohledem na řadu lip, lemujících tehdy hlavní a jedinou strakonickou silnici, kde ovšem tehdy projelo jen pár aut za den, takže když tam jednou v létě zůstal stát nepojízdný autobus s výletníky, dopravě vůbec nepřekážel. Po zbudování nové dálniční silnice kus dál se tato stará silnice stala zcela nepoužívanou, odstavenou takže jsme se na ní učili jezdit na kolečkových bruslích a nikdo netušil, jaký nový život jí v současnosti opět čeká.

Ještě objevená fota z velikonoční koledy s bratrem a dvěma sestřenicemi, jak v někdy v polovině 50. let vycházíme z dědovy zahrady, dále ve stejné době jdeme nad řiteckým zámkem do lesa a nakonec foto ještě trochu starší - v lese s bratrem a uprostřed se starší sestřenicí, která od 70. let žije v USA:

Vytvoření umělecké oázy v Řitce bylo mým snem už od nejranějšího dětství, kdy jsme s bratrem trávili mnoho času s dědou a s babičkou na jejich chatě se zahradou na sousední rohové parcele. Zejména v předškolním věku jsme tam zůstávali sami s dědou a babičkou nezřídka od jara do podzimu. Maminka nás často dovezla autobusem na Zbraslav, kde měl děda v kopci ještě malý obchod, poté co mu po únoru 1948 sebrali velký obchod Na Perštýně 6 - viz koláž s původním dědovým obchodem Na Perštýně s maminkou ve 40. letech, jak dům vypadá v současnosti - dnes sídlo VZP a asi v r. 2012 vyfocený výkladec původně dědova obchodu, kam jej přestěhoval po Únoru a měl ještě malý obchod v 50. letech, po stranách - děda ve svém obchodě s dcerami a zaměstnanci a vpravo maminka v jeho obchodě a nakonec hlavičkový papír dědova mladšího bratra, na nějž zezadu maminka malovala:

Tam před svým zbraslavským obchodem nás děda v 50. letech vždy naložil do svého šedého citroenu a odvezl do Řitky. Pak ve školním věku jsem se tam zjara vždy těšila, celá hladová po svěží zelené trávě a vůbec přírodě. Avšak tak do dvou dnů po příjezdu jsem zase už cítila nedostatek umění, potřebu listovat si v oblíbených knihách a malovat si, případně pak sednout ke klavíru. A z toho důvodu jsem se zase už těšila zpět ke svým věcem, kdy nebudu odtržena od umění. Později jsem to alespoň trochu řešila tím, že jsem si obsadila altán v rohu zahrady a tam si rozdělala své malování, abych nemusela trávit čas jen plánováním, co a jak budu dělat po návratu do Prahy, až nebudu odtržená od svého světa umění. A jsem neobyčejně ráda, že se mi nakonec podařilo realizovat spojení obojího. Dostavěla jsem tatínkovu věčně nedokončenou stavbu, která se během desetiletí stala nedostavěnou ruinou. Její dostavbou, ačkoliv zvnějšku jednoduchého půdorysu, vznikla složitá stavba se spletí tajemných zákoutí, vyvolávající dojem staré architektury. Stavba byla hned naplněna množstvím obrazů a je plněna postupně sem přesouvaným neobyčejně bohatým knihovním fondem z pražského bytu po rodičích. Funkčně "odrovnané" staré pianino po mamince, na němž jsem absolvovala veškerou svou desetiletí trvající výuku a dále krásné vídeňské křídlo, které jsem si později pořídila do svého bytu po babičce, ale při opouštění bytu jsem jej byla nucena prodat, jsem nahradila nově v Mall.cz zakoupeným klavírem, sice digitálním, ale s akusticky se chovajícími klávesami. Umístila jsem jej do čela nejkrásnějšího prostoru v domě - velkého ateliéru ve druhém poschodí, který má být hlavním centrem umění v domě. Naplňuje mne uspokojením pocit, jak se mi do Řitky podařilo dostat vše to, co mi tu v dětství chybělo.

Maminka jako astronomka - napřed s jiným dalekohledem v Řitce a poté se svým velkým dalekohledem, který si sama sestavila - jako astronomka poté co opustila malířství a začala se věnovat astronomii. Tehdy snila o postavení hvězdárny v Řitce, která jí tam chyběla, než později se zase začala cítit jako Marie Sklodowská-Curie a zaměstnání v Planetariu vyměnila za jaderný reaktor v Řeži u Prahy a naposledy pak se plně zaujala výlučně chovem perských koček (víc se rozepisuji v "Byla jsem u případů s obrazy, ale i mnohonásobnými vrahy aneb Jak jsem stát málem připravila o dva Cranachy").

Maminka astronomka - rozklikněte:

Maminčin sen o hvězdárně byl tak překryt jejími dalšími zájmy a do Řitky bez hvězdárny pak přestala zcela jezdit. Oproti tomu já jsem se tam přestěhovala a svůj sen o galerii se pokouším realizovat.

Během vystěhovávání neuvěřitelně zaplněného pražského bytu na Vinohradech po rodičích, vyplouvají na světlo dlouho ukryté "poklady", jak vše kdysi tatínek pečlivě uschoval, aby nedošlo úhony, zejména pak při maminčině přebujelém chovu koček.

Tak zde mohu uveřejnit něco z maminčiných prací, vesměs hlavně z doby studia grafické školy v letech 1945-1947, podepsané jako Marie Zubrová, s křestním jménem po své kmotře paní Prokopové (Prokop a Čáp, pozdější Dům módy), tj. než pocítila chuť spíš po vědě, opustila grafickou školu a přešla na reálné gymnaziu a poté se věnovala astronomii. Při maturitě na reálném gymnaziu se seznámila s tatínkem. Jejích prací z doby studia na grafické škole je vělké množství a budu vkládat spíš postupně:

Vedle maminčiných prací byly uloženy i mé práce z doby studia u prof. Čecha, akad.malíře Františka Nedvěda a akad.malíře Jindřicha Koukolského - tedy hlavně z konce 60. let, případně počátku 70. let:

Někdy ve druhé polovině 60. let, jak jsem všude vždy hned malovala - jako i na zahradě v Řitce:

Snaha o vystižení brdských hřbetů, jak se na ně díváme z oken, zejména z okna ateliéru ve 2. poschodí a jak na mne působily již v dětství - tajemně a hrozivě, ale zároveň i tvořící ochranu naší náhorní plošiny, kterou obestupují. Nad nimi se vždy kumulovala a kumulují hrozivá bouřková mračna, táhnoucí na druhé straně hřbetů nad Berounkou:

¨
Za deštiva, všude kolem z lesů stoupá pára a vše zahalují mlhy, mísící se s bílým oděvem Řitecké Bílé paní, je ji možné v brdských hvozdech potkat, jak vede psa Baskervillského, který se sem v mlhách ztratil a Řitecká Bílá paní se jej ujala. Když ji potkáte, dejte ji Colafit na artrózu a ona se o to stará, abychom měli z čeho platit hypotéky a stále rostoucí ceny elektřiny a zejména vodného a stočného - což mne může "dostat", jak vše vypočítají a pak vynásobí dvěma - jako zvlášť vodné a stočné. Připadá mi, že si z nás někdo dělá legraci (více v "Strašidlech Řitecka").

 

 

A jak se prostory galerie začínají pomalu rýsovat, i když je ještě stále mnoho práce:

Obrazy jsou však i jinde:

 

 

 

Odkud je odvozen název galerie?

Galerie sídlí v domě, který získal v literatuře svou historii, společně i se jménem - dům ROSEMARIE podle svých dvou obyvatelek, rovněž literárních postav. Je to především soudobá Rosemarie Macešková, umělecká historička, malířka a spisovatelka - autobiografická hlavní hrdinka mé beletrie a dále její prateta shodného jména - malířka a spisovatelka, která dům obývala v první polovině 20. století a přátelila se mj. s Marií Wagnerovou-Černou, tehdy hospodyní na faře v sousedním Mníšku pod Brdy, autorkou známého Školáka Káji Maříka. Tato Rosemarie Macešková, prateta současné literární obyvatelky domu, se v jednom období cítila být ohrožena různými zvláštními okolnostmi kolem sebe a v r. 1927 si proto vyžádala dokonce příjezd slovutného detektiva Sherlocka Holmese, ačkoliv v té době se již touto činností příliš nezabýval a věnoval se pěstování včel v Sussexu. Přicestovali společně s MUDr. Johnem Watsonem. A týž rok pak přijeli ještě jednou a v domě ROSEMARIE se dokonce setkali s dalšími detektivem - Herculem Poirotem. Tehdy před jejich příjezdem nechala Rosemarie Macešková urychleně položit dlažbu na cestě od vchodu do zahrady až k domu, protože dobře znala Poirotovu nechuť chodit po venkovských hliněných cestách a jeho preferenci městské dlažby. Dům ROSEMARIE se dle literárních pramenů dochoval dodnes v nezměněné podobě, jako když jej navštívili slovutní detektivové. Pouze jediná věc se změnila - současná Rosemarie Macešková z praktických důvodů nechala vyměnit historická okna za jednoduchá eurookna.

rozklikněte a dozvíte se víc:

V předním internetovém knihkupectví jsou ZLOČINY MEZI OBRAZY vyprodané, ale doufám že brzy v něm bude co nejširší nabídka mých dalších již napsaných knih:

Snad poslední místo, kde lze knihu ještě koupit je:

 

 

Konkrétní nabídka obrazů:

 

Kamery sledují interiér i okolí Galerie ROSEMARIE a zaznamenávají chování i těch, co evidentně nemají čisté svědomí:

 

 

Nabídka obrazů:

U obrazů jsou uváděny ceny, které v přímém jednání mohou být upraveny dohodou.

Nejaktuálnější nabídka různých autorů je právě prezentována v Galerii MICHAEL na Rašínově nábřeží 58 v Praze 2 a bude vkládáno na stránky:

Začneme jakýmsi programovým obrazem, kterým jsem v r. 2015 vyjádřila nešťastnou situaci na našem trhu s obrazy. Kupci obrazů by se měli poučit u velkých sběratelů umění v minulosti. Vyšla řada jejich životopisů, takže stačí jen číst. Nikdy by se nedopustili tak obrovského investičního omylu, aby kupovali obrazy umělců, jejichž ceny jsou právě na vrcholu. Nejčastěji se stali sponzory některého začínajícího nebo prostě zatím nedoceněného umělce a levně nakoupené obrazy v jejich vlastnictví jim pak v příštích letech přinesly obrovský majetek. Zvířata na obraze se řídí vlastním instinktem a nenechají si vnutit názory současného trhu a za zvuku klasiky - tónů Chopinova valčíku v bujně zarostlé zahradě domu s cimbuřím - "náš dům-náš hrad" až kultovní produkt současného trhu devastují. Příroda je mocná a krásná a v tom je skutečná hodnota, opravdové bohatství - viz Tarot - karta devíti pentaklů.

Vždy rozklikněte:

Marie Pospíšilová, Tarot - devět pentaklů, značeno vpravo dole: PANSYMARIE 2015 a stylizovaným květem macešky, akryl na plátně, 100 x 100 cm, obraz je nyní nabízen v Galerii MICHAEL.

>Andrej Bělocvětov, Šeříkový Sudek, značeno vpravo dole šedou barvou: Bělocvětov 74, olej a email na sololitu, 63 x 45 cm - vlastní sololit, adjustováno v rámu, na zadní straně sololitu různá čísla a třikrát pozůstalostní razítko. Obraz Bělocvětov namaloval dva roky před Sudkovou smrtí, v době, když už spolu nebydleli v jednom domě, jak tomu bylo v 50. letech - v domě na Újezdě pod Petřínem, odkud nejspíš Sudek chodil na jaře na Petřín obdivovat vůni šeříků a tak ho měl malíř v paměti a zobrazil jej - ccelého prodchnutého šeříkovou vůní. Obraz je jednak krásnou ukázkou vývoje Blocvětovových Sudkových podobizen a zároveň i karikaturní zkratky, k níž se v podobiznách dobral právě v daném obedobí počátku 70. let. Obraz byl v roce 2013 zakoupen od malířova syna Daria, kdy byl na poslední chvíli zachráněn, protože již byl předán jako jistina proti nízké půjčce - způsob, jakým Darius Bernard po smrti své matky Magdy Bernardové přišel o většinu obrazů z pozůstalosti. Současná situace však vyžadovala, že nyní na jaře 2017 musel být prodán - obraz byl tedy prodán.

Marie Pospíšilová, Šeříkový Sudek - kopie, v některých detailech volnější, rozměrnější a na lepším materiálu. Bělocvětov pouze v 50. letech maloval na rozměrná plátna, která mu tehdy posílal anglický sponzor, jindy se musel spokojit s podřadnějším materiálem. Akryl na plátně, 85 x 60 cm, vlastní malba je neznačena, na zadní straně plátna je cedulka s razítkem autorky. Cena: 20.000,- Kč.

Stejně jako byl výše uvedený originální obraz Šeříkového Sudka od A.Bělocvětova jen v momentální situaci prodán, tak i nabídka následujícího obrazu je časově omezená, pokud již nebude nutné obraz prodávat, nebude nabízen k prodeji:

Andrej Bělocvětov: Velká parádnice, olej na kartonu, značeno vpravo dole šedou barvou: Bělocvětov, nyní adjustováno v paspartě, světlost 80 x 60 cm, v rámu - celek: 97 x 76 cm. Na zadní straně kartonu - kresba tužkou: Podobizna dívky, vpravo nahoře značeno: Bělocvětov 63, novou adjustací zadní strana zakryta - při adjustaci byla preferovaná přední strana s malbou Velké parádnice, což je jeden z významných námětů malíře. Na prvních dvou fotografiích je zachycen současný stav v adjustaci, na dalších dvou starších fotografiích je stav před adjustací - přední strana a zadní strana. Domnívám se, že kresba s datem 63 je starší a že daný karton Bělocvětov pro malbu použil tak o 10 let později. Tehdy v první polovině 70. let vznikaly tyto jeho karikaturně laděné podobizny, které dle mého názoru jsou z jeho tvorby nejzajímavější, jsou zcela jeho vlastní stylizací, kam se sám dobral, bez toho, aniž by se opíral o cizí vzor, jakým byl Pablo Picasso v jeho tvorbě 50. let či později Jackson Pollock od 60. let později. Kdyby to nebylo v dané chvíli třeba, nikdy bych tyto obrazy neprodávala - jako jsem právě již prodala i Šeříkového Sudka z r. 1974, který je typickou ukázkou této tvorby. K této Velké parádnici mám zvlášť silný vztah vzhledem k tomu, kdo je na obraze nepochybně zachycen - a to osoba, s níž jsem byla v blízkém osobním a pracovním kontaktu po mnoho let, než jsem zjistila, její egocentrismus je pro mne velmi nebezpečný a škodí mi. Ten je na obraze jasně zachycen. Je to dcera malíře z jeho prvního manželství, či spíš partnerství, protože manželství trvalo pouze krátkou dobu v rámci jednoho roku, dříve se nemohl ženit z důvodu absence potřebných dokladů kvůli původnímu argentinskému občanství matky, které pak odmítla prodloužit. Po formálním prvním sňatku se v témže roce malíř rozvedl a oženil s druhou partnerkou Magdou, s níž pak měl o 15 let mladší dítě - syna a v této rodině spokojeně dožil až do smrti. Dané obrazy jsou právě z majetku této druhé rodiny. Cena: 180.000,- Kč.

Andrej Bělocvětov, Rodina na výletě, značeno vpravo nahoře černou barvou: Bělocvětov 73, olej a email na sololitu, 32,5 x 70 cm, v dobovém bílém rámu, na zadní straně cedulka DÍLA, částečně přelepená další cedulkou s pořadovým číslem 20 z jakési výstavy, zezadu v levém horním rohu: 70 x 32,5 A.BĚLOCVĚTOV, černým fixem 8 v obdélníčku a červeně 42. Jedná se nejspíš o čísla z výstav. Obraz byl jedním z posledních obrazů, který zůstal z pozůstalosti u syna Daria. Na obraze je druhá malířova rodina - malíř s Magdou a synem Dariem, v současnosti Darius vypadá přesně jako tehdy otec na tomto obraze, včetně shodných gest. Cena: 80.000,- Kč.

Andrej Bělocvětov (1923-1997), Mateřství - Matka s dítětem, Magda s Dariem, druhá polovina 60. let, neznačeno, na zadní straně razítko pozůstalosti, jak bylo dáváno ve druhé malířově rodině právě Magdy a Daria, olej na kartonu, v paspartě a rámu, světlost pasparty - 35,2 x 25,5 cm, celek - 50 x,2 x 41 cm, mírně poškozené - přelomení kartonu, cena: 20.000,- Kč.

Andrej Bělocvětov, Podobizna muže v silných brýlích, značeno vpravo nahoře: Bělocvětov 72, olej a email na sololitu, 68 x 50,5 cm, v bílém lištovém rámu, na zadní straně sololitu vpravo nahoře jsou napsaná dvě čísla: 33 a 39, cena: 65.000,- Kč. Obraz byl prodán.

Andrej Bělocvětov, Podobizna muže - básníka, značeno vlevo nahoře: Bělocvětov 71, olej a email na podklady upraveném a zpevněném papíru - typická malířova úprava při nedostatku jiného materiálu, 60 x 43 cm, adjustováno v rámu, cena: 65.000,- Kč.

Zatím blíže neurčený monogramista J.L., nejspíš německý malíř konce 19. století, Na dostizích, značeno vpravo dole: J.L. 1895, olej na kartonu, 48 x 66 cm, v rámu, na zadní straně adjustace jsou nalepené ústřižky z dobového německého tisku, cena: 30.000,- Kč.

O.Knotek (velmi kvalitní malíř před polovinou a v polovině 20. století, který zůstal mimo všechny soupisy, snad Oldřich Knotek), Zátiší, značeno v pravé dolní části: O.Knotek, olej na trojvrstvé překližce, ovál 68 x 96 cm, v rámu - ovál 87 x 115 cm, velmi masivní, těžký obraz, cena: 20.000,- Kč, obraz je nyní nezvěstný, zcizený.

Otakar Sedloň (1885-1973), Dívka na lehátku, značeno vlevo dole tužkou: Sedloň, olej na plátně, 45 x 36, nerámováno, cena: 8.000,- Kč.

Marie Pospíšilová, Zahradní víla, značeno vlevo dole fialově: PANSYMARIE 2012-14 ZAHRADNÍ VÍLA, koláž z autorských fotografií a malba akrylem na plátně, 50 x 50 cm, obraz je nyní nabízen v Galerii MICHAEL.

Marie Pospíšilová, Tarot-eso pentaklů, značeno vlevo dole zeleně stylizovaným květem macešky a PANSYMARIE 2014, koláž z autorských fotografií a malba akrylem a akvarelovým pastelem, na plátně, 50 x 50 cm, obraz je nyní nabízen v Galerii MICHAEL.

Marie Pospíšilová, Setkání víly s andělem před zrozením Kočkovily, značeno v pravé části dole modře: PANSYMARIE 2012-13, akvarelový pastel a akryl na plátně, 50 x 50 cm, cena: 12.000,- Kč.

Marie Pospíšilová, Brdské hřbety - výhled z okna velkého ateliéru ve druhém poschodí, značeno vpravo dole zeleně stylizovaným květem macešky a Pansymarie 2016, akryl s pískem, na plátně, 30 x 60 cm, obraz je nyní nabízen v Galerii MICHAEL.

Marie Pospíšilová, Brdská veverka I - Veverka házející ořechem, značeno vpravo dole světle zeleně stylizovaným květem macešky a 2016 PANSYMARIE, akryl a akvarelový pastel na plátně, 30 x 30 cm, cena: 4.000,- Kč, obraz je prodaný, další dvě Brdské veverky jsou ale nabízeny v Galerii MICHAEL a další jsou doplňovány v Galerii ROSEMARIE - nyní čerstvě Brdská veverka V. jarní, akryl s příměsí písku, shodná cena.

Marie Pospíšilová, Brdská veverka II, značeno vpravo dole oranžově stylizovaným květem macešky a PANSYMARIRE 2016, akryl s příměsí písku a akvaelový pastel na plátně, 30 x 30 cm, cena: 4.000,- Kč. Obraz je prodaný.

Marie Pospíšilová, Brdská veverka III, značeno vpravo dole červeně stalizovaným květem macešky a PANSYMARIE 2016, akryl a akvarelový pastel na plátně, 30 x 30 cm, obraz je nyní nabízen v Galerii MICHAEL.

Marie Pospíšilová, Brdská veverka IV, značeno vpravo dole zeleně stylizovaným květem macešky a PANSYMARIE 2016, akryl a akvarelový pastel na plátně, 30 x 30 cm, obraz je nyní nabízen v Galerii MICHAEL.

Marie Pospíšilová, Brdská veverka V. jarní, značeno vpravo v dolní části zeleně stylizovaným květem macešky a PANSYMARIE 2017, akryl s příměsí písku na plátně, 30 x 30 cm, cena: 4.000,- Kč.

Marie Pospíšilová, Nokturno - Noblesní společnost, značeno vlevo dole černou barvou stylizovaným květem macešky a Marie Pospíšilová Pansy 2006, na zadní straně plátna černou barvou: Nokturno Noblesní společnost MPansy 2006, olej na plátně, 40 x 50 cm, zachycený výhled z okna pokoje do dvora dřívějšího bydlení na pražských Vinohradech, poněkud stísněnější oproti současnému výhledu na zeleň a brdské hřbety, alespoň imaginativně oživený kočičí společností, cena: 8.000,- Kč.

Marie Pospíšilová, Zrzavý kocourek, značeno oranžovým akvarelovým pastelem vlevo po straně: 2016 PANSYMARIE a stylizovaným květem macešky, akryl s pískem a akvarelový pastel na plátně, 20 x 30 cm, obraz je nyní nabízen v Galerii MICHAEL.

Marie Pospíšilová, Kočka čarodějka XXIV/49, značeno vpravo dole tužkou: PANSYMARIE 2010-2012, barevný linoryt, domalovávaný, na papíru, 29,7 x 21 cm, adjustováno v rámečku, pod sklem, obraz je nyní nabízen v Galerii MICHAEL.

Marie Pospíšilová, Kočka čarodějka XXVI-Kočkovila/129, značeno vlevo dole tužkou: PANSYMARIE 2011-2014, barevný linoryt, domalovávaný, na papíru, 29,7 x 21 cm, adjustováno v rámečku, pod sklem, obraz je nyní nabízen v Galerii MICHAEL.

Marie Pospíšilová, Kočka čarodějka XXVI-Kočkovila/130, značeno vlevo dole tužkou: PANSYMARIE 2011-2014, barevný linoryt, domalovávaný, na papíru, 29,7 x 21 cm, adjustováno v rámečku, pod sklem, cena: 1.500,- Kč.

 

 

 

Kontakt -

 

TOPlist