Marie Pospíšilová - přehled uměleckohistorické bibliografie:

 

  

Je jistě zřetelné, že uměleckohistorická odborná literatura byla produkována hned po ukončení studia, ale naopak od určité doby přestala, stejně tak jako já jsem přesunula svou pozornost opět na svou vlastní tvorbu jak výtvarnou, tak literární, od čehož jsem byla odvedena studiem. Rodiče automaticky předpokládali, že by mne samotná umělecká tvorba dostatečně neuspokojovala, podobně jako tomu bylo u maminky, která opustila studium grafické školy a začala se věnovat vědě. Chtěli mne prostě vidět radši jako vědkyni než umělkyni, s tím, že se domnívali, že potřebuji něco duchovnějšího.

Když se podívám na dnešní dějiny umění a vzpomenu si na to, že si rodiče mysleli, že mi vybírají něco duchovnějšího, musím se tomu usmát, ba spíš hlasitě zasmát. Historici umění se buď noří hluboko do teoretických myšlenek, naprosto vzdálených jak uměleckým tvůrcům, tak lidstvu, pro nějž by snad umění mělo být určené - tedy konzumentům umění. Když se pak vyjadřují ke konkrétní umělecké tvorbě, pak jestliže onen umělec ještě žije, vyletěl by z kůže, co mu je vkládáno za cizí myšlenky a úmysly. A jestliže již nežije, obrací se v hrobě. Jako další problematiku, která mně zvlášť leží na mysli, i konkrétně toto jsem literárně zpracovala - např. v povídce o zvlášť brutální vraždě výtvarného teoretika.

A jestliže historik umění pracuje pro současné potřeby lidstva, tj. vešměs pro umělecký trh, pak se jeho práce omezuje na určování, co z obrazů je autorský originál a co falzum. A kde by v tom kdo našel alespoň kousek duchovna? Navíc nesmí kupcům opravdu radit dle svého úsudku, neboť by se dostal do rozporu se zájmy obchodníků a ti by se postarali o jeho odstranění, aby jim nepřekážel. Každý teoretik, pracující pro konkrétního obchodníka, pracuje v intencích zájmů daného obchodníka, nikoliv kupce - tedy člověka - konzumenta umění, naopak proti jeho zájmu, tak jak je to ve vztahu k zájmům obchodníka.

Tak jsem stanula na křižovatce, že se odmítám věnovat jak tomu, tak tomu - tedy ani se nechci topit v abstraktních teoretických myšlenkách ani určovat, co je originál a co falzum - při čemž je stejně každý pomalu jednou nohou v kriminále a všechny strany, každá z opačného důvodu, na člověka, který ze své dobré vůle věnuje svůj čas, ještě pohlížejí jako na podvodníka.

V podstatě po příkladu svého velkého vzoru, který rovněž zprvu i maloval, pak narozdíl od svého bratra se rozhodl pro teoretické studium a nakonec především pro literaturu, i když i tu si někdy sám ilustroval - tedy po vzoru Karla Čapka, který vystudoval stejný obor jako já, jsem se začala věnovat své vlastní tvorbě - a to nejraději literatuře s vlastními ilustracemi a v ní zpracovávám především své neobyčejně bohaté dramatické zážitky z provozování uměleckohistorické práce:

V předním internetovém knihkupectví jsou ZLOČINY MEZI OBRAZY vyprodané, ale doufám že brzy v něm bude co nejširší nabídka mých dalších již napsaných knih:

Snad poslední místo, kde lze knihu ještě koupit je:

Kontakt -

 

Základní stránky: http://www.mariepospisilova.com

 

TOPlist