<!-- saved from url=(0097)file://C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\internet\web auktuál\ritka-midsomer.html -->
<!-- Generated by Developer Tools. This might not be an accurate representation of the original source file -->
<HTML><HEAD>
<META content="text/html; charset=ISO-8859-2" http-equiv=Content-Type>
<META name=generator content="602Text 2001">
<META name=author content="PhDr. Marie Pospíšilová"></HEAD>
<BODY onunload="" link=#0000ff bgColor=pink>
<STYLE type=text/css>.Normalni {
	BORDER-BOTTOM: black thin; TEXT-ALIGN: left; BORDER-LEFT: black thin; MARGIN: 0px; FONT: 12pt/100% "Times New Roman"; BORDER-TOP: black thin; BORDER-RIGHT: black thin
}
</STYLE>
<script src="http://www.gmodules.com/ig/ifr?url=http://www.google.com/ig/modules/translatemypage.xml&up_source_language=cs&w=160&h=60&title=&border=&output=js"></script>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 19px" class=Normalni><SPAN style="FONT-SIZE: 16pt; FONT-WEIGHT: bold"></SPAN><SPAN style="COLOR: maroon; FONT-SIZE: 16pt; FONT-WEIGHT: bold"></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 19px; COLOR: maroon; FONT-SIZE: 16pt; FONT-WEIGHT: bold" class=Normalni>&nbsp;</P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 19px; COLOR: maroon; FONT-SIZE: 16pt; FONT-WEIGHT: bold" class=Normalni>&nbsp;</P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; COLOR: maroon; FONT-SIZE: 16pt; FONT-WEIGHT: bold" class=Normalni>Z detektivních příběhů Pansymarie (Marie Pospíšilové)</P>

</STYLE>
</HEAD>
<BODY style="tab-interval: 36.0pt" lang=CS onunload="" link=blue vLink=purple>
<DIV class=Section1>
<P style="TEXT-ALIGN: center; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal align=center><SPAN class=SpellE><B style="mso-bidi-font-weight: normal"><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 16pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Sherlock</SPAN></B></SPAN><B style="mso-bidi-font-weight: normal"><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 16pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"> <SPAN class=SpellE>Holmes</SPAN> a záhada s&nbsp;obrazem v&nbsp;<SPAN class=SpellE>Řitce</SPAN><o:p></o:p></SPAN></B></P>
<P style="TEXT-ALIGN: center; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal align=center><B style="mso-bidi-font-weight: normal"><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 16pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"><o:p>&nbsp;</o:p></SPAN></B></P>
<P style="TEXT-ALIGN: center; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal align=center><B style="mso-bidi-font-weight: normal"><SPAN style="COLOR: #c00000; mso-bidi-font-size: 12.0pt">(</SPAN></B><SPAN style="COLOR: #c00000; mso-bidi-font-size: 12.0pt">z cyklu s&nbsp;autobiografickými motivy - <B style="mso-bidi-font-weight: normal">Zločiny mezi obrazy,</B><B style="mso-bidi-font-weight: normal"><o:p></o:p></B></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: center; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal align=center><SPAN style="COLOR: #c00000; mso-bidi-font-size: 12.0pt">další z&nbsp;detektivních příběhů, který hlavní hrdinka <SPAN class=SpellE>Rosemarie</SPAN> Macešková prožívá již v&nbsp;<SPAN class=SpellE>Řitce</SPAN>, tj. následující po „<SPAN class=SpellE>Řitka</SPAN> - český <SPAN class=SpellE>Midsomer</SPAN>“ a „Usvědčen v&nbsp;Písku aneb podivné praktiky obchodníka s&nbsp;obrazy“).<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: center; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal align=center><SPAN style="COLOR: #c00000; mso-bidi-font-size: 12.0pt"><o:p>&nbsp;</o:p></SPAN></P>
<P><center><A href="http://www.mariepospisilova.com/img/Sherlock_Holmes_a_Ritka1913-65.jpg"><IMG src="http://www.mariepospisilova.com/img/Sherlock_Holmes_a_Ritka1913-15.jpg"></A></center></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"><o:p>&nbsp;</o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Byla to náhoda, že ten den jsem očekávala balík z&nbsp;internetové lékárny a vstávala jsem proto nezvykle brzy. Balík měla dovézt společnost <SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp;</SPAN>PPL, která neumí blíž časově určit dobu dodání než, že přijede někdy mezi 8,30 – 15. hodinou. Zatím se mi nestalo, že by někdy dorazila před devátou, takže jsem si dala zvonění na 8,50 a po zazvonění budíku jsem rychle vstala, oblékla jsem se a dala jsem se do vyklízení kočičích záchůdků. Vesměs všichni totiž když mne uvidí, v&nbsp;představě mé nezvládnutelnosti sama dopravit<SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp; </SPAN>balík do domu, ihned se automaticky hrnou s&nbsp;balíkem dovnitř – a musím předejít tomu, aby v&nbsp;domě po nočním životě zvířecích obyvatel omdleli.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Za chvíli zvonil telefon a trvalo to chvíli, než jsem si uvědomila, co to je za zvuk, že to nejsou ani jedny ze tří hodin, hrajících v&nbsp;celou hodinu jinou vánoční melodii a že tohle není ani mobil, nýbrž naše pevná linka a konečně jsem zvedla správné sluchátko a ozvala se svým <SPAN class=SpellE>niczavazujícím</SPAN> a <SPAN class=SpellE>nicneurčujícím</SPAN>:<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„Ano….“ - překvapeně&nbsp;očekávající, kdo to takto <SPAN class=SpellE>poránu</SPAN> telefonuje.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„To je paní doktorka <SPAN class=SpellE>Rosemarie</SPAN> Macešková?“<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„Ano, u telefonu.“<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„Dobrý den paní doktorko, tady je Novák. My se myslím ještě neznáme, já tady Obecnímu úřadu <SPAN class=SpellE>Řitka</SPAN> sem tam s&nbsp;něčím pomáhám. A teď teprve došlo na jednání, zda ty tři obrazy, na než jste hned brzy<SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp; </SPAN>po revoluci psala znalecké posudky, mají přijít na zámek restituentům a nebo se jedná o kmenový majetek Sokola <SPAN class=SpellE>Řitka</SPAN>.“<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„Ano…“ – opětovně jsem přitakala na znamení, že si vzpomínám a skutečně jsem si dobře pamatovala, jak mne tehdy kontaktoval stařičký pan František <SPAN class=SpellE>Šírl</SPAN>, který přitom vůbec netušil, že máme v&nbsp;<SPAN class=SpellE>Řitce</SPAN> také po rodičích nemovitost a že už tehdy jsem uvažovala o tom, do <SPAN class=SpellE>Řitky</SPAN> se přestěhovat. Brzy poté jsem si našla v&nbsp;historii <SPAN class=SpellE>Řitky</SPAN>, že rodina <SPAN class=SpellE>Šírlů</SPAN> patří k&nbsp;nejstarším doloženým starousedlíkům snad už od středověku. Proto také byl dům pana <SPAN class=SpellE>Šírla</SPAN> číslo popisné 6 v&nbsp;centru návsi. Přitom pan <SPAN class=SpellE>Šírl</SPAN> byl typickým představitelem své generace v&nbsp;tom, že v&nbsp;domě již trvale nebydlel a měl jej jen za jakousi víkendovou chalupu a bydlel v&nbsp;panelákovém bytě na některém velkém pražském sídlišti, což mu připadalo v&nbsp;jeho očích přinášet „vymoženosti života 20. století“ – s&nbsp;teplou vodou a dálkovým topením apod. Přitom v&nbsp;tomto panelákovém bytě se pro mne zase trochu paradoxně zabýval kronikářskou a historickou prací pro několik historicky zaměřených spolků a klubů, jejichž byl členem. To vše mi rychle proběhlo hlavou po slovech pana Nováka – ještě vedle toho, že takto ráno logicky telefonuje někdo místní, neboť lidé na venkově samozřejmě tradičně pracují za denního světla, takže nejsou zvyklí na to, že někdo pracuje <SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp;</SPAN>nejraději v&nbsp;noci a ani by je to nenapadlo, takže nemají zábrany telefonovat brzy ráno.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„A jestli si paní doktorko vzpomínáte, tak jeden z&nbsp;obrazů byl už tehdy velmi poškozený.“<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„Ano, vím – to jsou ty lodě, že?“- vybavovala jsem si zmíněné obrazy – hned jsem si vzpomněla na takovou společnost u stolu a pak právě tyto lodě, což byl velmi jemně malovaný raně empírový obraz<SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp; </SPAN>z&nbsp; počátku 19. století, čistých empírových forem. Ale plátno bylo na několika místech úplně roztrhané. Kupodivu jsem si hned nemohla vybavit třetí z&nbsp;obrazů, ale jak se zdálo, o něj se stejně nemělo jednat.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„A to je to proč Vám nyní telefonuji. Našel jsem na Vašem webu, že se vedle jiného také zabýváte restaurováním a domluvil jsem, že bychom Vám obraz hned dali k&nbsp;zrestaurování, aby se <SPAN class=SpellE>kdyžtak</SPAN> nevracel v&nbsp;tomto stavu. Bylo by to možné?“<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„Ano, je to samozřejmě možné.“<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„A mohl bych přijít dnes někdy odpoledne – po druhé hodině budete doma? Přinesl bych obraz a o všem bychom se domluvili.“<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">S&nbsp;tím jsme se rozloučili a hned jsem si řekla, že už se zase hrne další práce a už tedy opět nebudu mít čas na své malování a psaní, jako normálně…<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Pan Novák s&nbsp;obrazem dorazil přesně dle domluvy, jen mne velmi překvapil tím, že k&nbsp;obrazu přinesl ještě něco – a to bylo až neuvěřitelné a stalo se obrovským impulzem pro mou nekonečnou fantazii. <o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Bylo teplo, takže jsem měla otevřené skleněné dveře do zahrady a nemusela jsem pána s&nbsp;obrazem vést po schodech a přes předsíň.<SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp; </SPAN>Malým hostinským pokojem jsme vešli rovnou do haly a z&nbsp;ní do mého ateliéru, kde pán obraz položil na stojan a vrátili jsme se sednout si do velkých křesel po dědovi v&nbsp;hale, abychom si mohli ve všem pohodlí pohovořit o celé záležitosti.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Po jistých praktických domluvách pan Novák sáhl do náprsní kapsy své lehké plátěné bundy a vyndal z&nbsp;ní dopisní obálku a z&nbsp;ní poté vyňal nějaký starý při okrajích potrhaný papír, který opatrně rozkládal se slovy:<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„Nevím, zda to k&nbsp;něčemu bude, ale možná Vám to pomůže, minimálně je tam o tom, že obraz byl takto potrhaný už v&nbsp;roce 1913. Paní na zámku mi dala k&nbsp;obrazu tento dopis, který jste neměla k dispozici, když jste psala posudky. Nikdo o něm nevěděl, byl v&nbsp;osobním majetku rodiny majitelů zámku a na základě poznámky nahoře se zdá, že patří právě k&nbsp;tomuto obrazu a také, že se tam píše o jeho rozsáhlém poškození.“<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Pan Novák se stále příliš neměl k&nbsp;tomu, dopis mi předat. Takže jsem už zvědavě vstala a přistoupila jsem ke druhému křeslu, abych mohla do dopisu osobně nahlédnout. A skutečně nahoře byl přípis:<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„K obrazu lodí, zmizelému v březnu roku 1911, znovuobjevenému v&nbsp;srpnu 1913. Kopie dopisu odeslaného poštou 13. září 1913.“ A pod tím následoval zřejmě skutečně přepsaný dopis – vše psáno stejnou rukou – úhledným krasopisným rukopisem. A mé oči upoutal text s adresou: <o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„ Siru</SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Sherlocku Holmesovi</SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Bakker Street 221B</SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">London, <SPAN class=SpellE>England</SPAN>“</SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">A pod tím následoval vlastní dopis, text byl psán německy:<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„Velevážený Sire <SPAN class=SpellE>Sherlocku</SPAN> <SPAN class=SpellE>Holmesi</SPAN>, Vaše slovutnost, jak víte, k&nbsp;nám do střední Evropy pronikla již koncem&nbsp;80. let minulého století, kdy Vás náš panovnický rod požádal o pomoc. Tentokrát se samozřejmě nejedná o věc tak dalekosáhlého významu jako tehdy, přesto však velkou záhadu, do níž neumí nikdo proniknout, a proto Vám píšu jako snad jediné osobě, která by mohla věc ozřejmit. Je mi známo, že se trvale již nezdržujete v&nbsp;Londýně a raději pobýváte na anglickém venkově v&nbsp;<SPAN class=SpellE>Sussexu</SPAN> a věnujete se pěstování včel. Avšak věřím, že naše záhada pro Vás bude osvěžením ve Vašem současném poklidném venkovském životě.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Žijeme s&nbsp;mou rodinou na menším zámeckém sídle v&nbsp;<SPAN class=SpellE>Řitce</SPAN>, jihozápadně od Prahy. Panství 11.4.1890 koupila má matka baronka <SPAN class=SpellE>Johanna</SPAN> <SPAN class=SpellE>von</SPAN> <SPAN class=SpellE>Schäffer</SPAN> od JUDr. Karla Leopolda rytíře <SPAN class=SpellE>Klaudy</SPAN>, kdysi pražského primátora. Když jsem se provdala za Jeho Jasnost hraběte Leopolda <SPAN class=SpellE>von</SPAN> <SPAN class=SpellE>Brandis</SPAN>, tyrolského původu, jehož matka je z&nbsp;rodu <SPAN class=SpellE>Kinských</SPAN>, žili jsme na zámku <SPAN class=SpellE>Schäfferů</SPAN> v&nbsp;<SPAN class=SpellE>Umaníně</SPAN> u Kutné Hory, kde se nám narodilo šest dětí – v&nbsp;roce 1888 Terezie, pak Gabriela, Leopold, Mikuláš a 26.6.1895 dvojčata Kristina a <SPAN class=SpellE>Immaculata</SPAN>, které říkáme Lata. Až poté 8.7.1896 jsem od matky věnem dostala panství <SPAN class=SpellE>Řitka</SPAN>, kam jsme se přestěhovali. Tam se pak narodily ještě tři další dcery – Alžběta, Markéta a Jana. Máme tedy početnou rodinu, ale nevelký dům, v&nbsp;němž není příliš početné služebnictvo.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Proto je zcela nevysvětlitelná událost, která se u nás přihodila. V&nbsp;březnu 1911 náhle zmizel vzácný obraz z&nbsp;našeho majetku - velký obraz s&nbsp;motivem lodí na moři, který byl zavěšený v našem salonu. Jednoho dne ráno služebná našla na stěně po obraze prázdné místo a bylo zřejmé, že obraz byl v&nbsp;noci ukraden. Ale nenašlo se, jak by se někdo cizí do zámku dostal. Císařsko-královské četnictvo tehdy došlo k&nbsp;závěru, že obraz musel ukrást někdo, kdo měl běžně do zámku přístup, protože všechna okna byla pevně uzavřená, žádná okna ani dveře poškozené. <o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Pro Vaši představu zde zmíním krátce osoby v&nbsp;zámku – vedle naší rodiny je to lokaj Hájek, komorná Běta, kuchařka Anna, hospodyně Emma a vychovatelka dětí Karolína. Všichni tito jsou úzce spjaty se zámkem a téměř jej neopouštějí a nikdo neshledal možnost, jak by s&nbsp;obrazem kde manipulovali a za jakým účelem, neboť na zámku zůstávali nadále i po krádeži a žili stejným životem jako před ní, jsou úzce spjati s&nbsp;naší rodinou a nemají jiný život.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Vlastní učitele pro děti <SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp;</SPAN>jsme nemívali a děti pravidelně s&nbsp;našimi koňmi jezdívali k&nbsp;učiteli do privátu do Mníšku.<SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp; </SPAN>Až myslím v&nbsp;roce 1905 Jeho Jasnost hraběcí choť rozhodl, že učitel v&nbsp;Mníšku je dobrý na klasické vzdělání, ale neznalý rychle se vyvíjejících přírodních věd a povolal k&nbsp;nám na zámek mladého učitele přírodních věd z&nbsp;Prahy. Jmenoval se Jan <SPAN class=SpellE>Rosenauer</SPAN> <SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp;</SPAN>a byl velmi nadaný a zaujatý svou vědou. Děti jej také měly rády, protože jim předával své nadšení pro vědu. Stále sestrojoval nějaké přístroje, dalekohledy apod. a stále snil o dalších, které se chystá postavit. Byl to velmi seriózní mladík a velmi jsme litovali toho, když nás v&nbsp;roce 1912 opustil, aby následoval svůj velký obdivovaný vzor – Alberta Einsteina do Curychu. Byl z&nbsp;Einsteina nadšený, když přišel v&nbsp;dubnu 1911 do Prahy, kde byl jmenován přednostou Ústavu teoretické fyziky <SPAN class=SpellE>Karlo</SPAN>-Ferdinandovy univerzity, avšak v&nbsp;po roce a čtvrt v&nbsp;r. 1912 jej odlákali do Curychu, kde byl jmenován profesorem teoretické fyziky a za ním odešel i Jan <SPAN class=SpellE>Rosenauer</SPAN>. Jak vidíte – náš učitel byl velmi solidní člověk, zaujatý vědou.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Další skupina lidí na zámku souvisí <SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp;</SPAN>s&nbsp;naším chovem jezdeckých koní a se zálibou chotě v&nbsp;jezdectví, kterou po něm zdědily i děti, z&nbsp;nichž některé projevují<SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp; </SPAN>dost velké nadání – jako zejména letos osmnáctiletá dcera Lata. Byl tu tedy náš mnohaletý štolba Kuneš a jeho tři pomocníci – tři místní mládenci ze <SPAN class=SpellE>Řitky</SPAN>. Místo učitele jezdectví pro děti zastával sám Jeho Jasnost hraběcí choť jako bývalý husarský důstojník. Přestože práce štolby a jeho pomocníků samozřejmě nespočívala v&nbsp;zámeckých místnostech, přesto s&nbsp;různými úkoly sem občas docházeli.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">A právě jeden ze štolbových pomocníků byl v&nbsp;této souvislosti císařsko-královským četnictvem zatčený a vyšetřujícím soudcem JUDr. <SPAN class=SpellE>Hunattym</SPAN> odsouzený. <SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp;</SPAN>Je to Václav Buřina ze <SPAN class=SpellE>Řitky</SPAN>. Nemá žádné příbuzné, pouze starou matku a četníci zjistili, že nemá příliš chvalnou minulost. Našli ve spisech, že byl již asi před třemi lety souzen, že měl snad něco ukrást. A už tehdy byl odsouzen, ačkoliv stále tvrdil, že s&nbsp;tím nemá nic společného, ale našel se nějaký svědek, který u soudu přísahal, že jej viděl. Dostal tenkrát od soudce JUDr. <SPAN class=SpellE>Hunattyho</SPAN> <SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp;</SPAN>půl roku žaláře. Stále tvrdil, že se nikdy ničeho nedopustil, ale soudce usoudil, že lže. A nyní to bylo podobné. Podomek z&nbsp;<SPAN class=SpellE>formanského</SPAN> hostince na Veselce u císařské silnice <SPAN class=SpellE>Praha</SPAN>-Strakonice nahlásil, že Buřinu to odpoledne viděl něco dobře zabaleného, ale odpovídajících rozměrů, nést kolem hostince na Veselce dál k&nbsp;<SPAN class=SpellE>Čísovicím</SPAN>. A tu hned soudce JUDr. <SPAN class=SpellE>Hunatty</SPAN> učinil závěr, že šel s&nbsp;obrazem na novou trať, jedoucí z&nbsp;Mníšku přes <SPAN class=SpellE>Bojov</SPAN> do Modřan. Soudce případ uzavřel jako jasný, že ačkoliv u nás stále bylo zvykem využívat již od roku 1850 fungující železnici za brdským hřbetem, z&nbsp;Dobřichovic na Smíchov, Buřina si zvolil novou, ještě ne tak mezi obyvatelstvem zavedenou železnici, otevřenou až v&nbsp;r. 1897, protože končila na druhém vltavském břehu, kde se snáz dostal ke starožitníkům na Starém Městě Pražském, aby některému z&nbsp;nich obraz prodal. Buřina sice opět zapíral a odmítal se k&nbsp;činu přiznat a tvrdil, že nesl rozbité okno ke sklenáři. To se však nepodařilo přesně doložit, <SPAN class=SpellE>čísovický</SPAN> sklenář zrovna odcestoval k&nbsp;příbuzným na Moravu a nebylo také jisté, odkud by dané okno mělo být, takže soud odsoudil Buřinu k&nbsp;pěti rokům žaláře.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Vše tedy bylo uzavřené, Buřina seděl v&nbsp;žaláři a obraz byl u staroměstských starožitníků <SPAN class=SpellE>nedohledatelný</SPAN> a již jsme na to ani nemysleli, když tu po více jak dvou letech se stala neuvěřitelná věc. Tedy teď před měsícem v&nbsp;srpnu roku 1913 se náhle tento ukradený obraz objevil na stěně v&nbsp;jednom pokoji v&nbsp;prvním poschodí. A to ale velmi poškozený, potrhaný. Obraz našla ona komorná, která kdysi zjistila i jeho zmizení. Našla jej jednoho rána, když vešla do malého pokoje, který je v&nbsp;současné době prázdný. Jedná se o pokoj, který do roku 1912 obýval onen mladý učitel přírodních věd Jan <SPAN class=SpellE>Rosenauer</SPAN>, než odešel do Curychu.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Ihned jsem přivolala četníky, kteří vše prozkoumali, zdokumentovali, ale po několika dnech mi bylo řečeno, že přestože se obraz objevil, že vyšetřující soudce JUDr. <SPAN class=SpellE>Hunatty</SPAN> neshledal žádné jiné nové skutečnosti a původně odsouzený pachatel, který mimochodem má už špatnou minulost, již jednou byl za krádež odsouzený, tak je jistě i tentokrát odsouzený po právu, že jistě zavinil poškození obrazu, a že takoví delikventi musí být trestáni exemplárně. Když jednou někdo krade, krade prý celý život – a že se nikdy k&nbsp;ničemu nepřiznal, to mu ještě víc přitěžuje. <o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Přesto se mi to nezdá, znám matku Václava Buřiny, která je dobrá a tvrdí totéž i o svém synovi a je takovou dobrou tradicí našeho domu svým lidem důvěřovat.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Dovolila jsem si proto vyložit Vám pane <SPAN class=SpellE>Holmesi</SPAN> celou záležitost, zda byste při své slovutně pronikavé mysli naši záhadu nerozkryl.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">S&nbsp;úctou<SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp; </SPAN>hraběnka <SPAN class=SpellE>Johanna</SPAN> <SPAN class=SpellE>von</SPAN><SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp; </SPAN><SPAN class=SpellE>Brandis</SPAN><SPAN style="mso-tab-count: 3">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </SPAN><o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Řitka</SPAN></SPAN><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">, <SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp;</SPAN>Léta Páně 1913, 13. dne měsíce září „ <o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"><o:p>&nbsp;</o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Když jsem si psaní přečetla, pan Novák si jej opět složil, vložil do obálky a s&nbsp;ní do své náprsní kapsy. Po krátké chvíli se pak zvedl z&nbsp;křesla, rozloučil se a odešel.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"><o:p>&nbsp;</o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Měla jsem obraz delší dobu doma, stále se mi vnucovalo dělat něco naléhavějšího a práci na obraze jsem odsouvala, až pak přeci jen jsem se chystala, že obraz nažehlím na nové plátno. Bylo třeba napřed ze zadní strany obrazu sejmout prozatímně na plátně nalepený karton, kterým chtěl někdo v&nbsp;minulosti potrhané plátno alespoň trochu zafixovat. Napřed jsem malbu z&nbsp;přední strany i karton ze zadní strany nasytila lněným olejem, poté jsem si na velký stůl na zahradě rozestřela jemný papír, na něj položila líc malby a na zadní stranu na karton jsem položila další jemný papír a přejela jsem jej mírně <SPAN class=SpellE>nahřátou</SPAN> žehličkou. Tím se rozehřál vosk, jímž byl karton zezadu potrhaného plátna přilepený a opatrně jsem jej začala z&nbsp;plátna <SPAN class=SpellE>sundavat</SPAN>. A tu jsem překvapeně zůstala koukat, že mezi plátnem a kartonem se začal objevovat další papír. Pomalu jsem pokračovala v&nbsp;odlepování kartonu a vypadl na mne napůl složený arch starého papíru. Opatrně jsem jej rozevřela a ukázalo se, že papír je celý popsaný. Písmo bylo velmi špatně čitelné, poškozené nasáklým voskem a terpentýnem a zřejmě i damarou, což vše bylo z&nbsp;papíru cítit. Text byl anglický a postupně se mi podařilo jej vyluštit,<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">hlavička byla pro mne největším překvapením:<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„Sir<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Sherlock</SPAN></SPAN><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"> <SPAN class=SpellE>Holmes</SPAN><o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Bakker</SPAN></SPAN><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"> <SPAN class=SpellE>Street</SPAN> 221B<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">London, <SPAN class=SpellE>England</SPAN>“<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Dále v&nbsp;dopise stálo:<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"><o:p>&nbsp;</o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"><SPAN style="mso-tab-count: 1">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </SPAN>„Její Jasnosti hraběnko <SPAN class=SpellE>Johanno</SPAN> <SPAN class=SpellE>von</SPAN> <SPAN class=SpellE>Brandis</SPAN>,<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"><o:p>&nbsp;</o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">děkuji Její Jasnosti za důvěru, kterou ve mně klade a pokusím se zde napsat, k&nbsp;jakým závěrům jsem dospěl v&nbsp;záhadě kolem obrazu na zámku v&nbsp;<SPAN class=SpellE>Řitce</SPAN>.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Rád bych Její Jasnost ujistil, jak rád jsem se věnoval záležitosti v&nbsp;Čechách, které mám stále v srdci, neboť jsem přesvědčen, že ženy v&nbsp;Čechách jsou víc než krásné a víc než moudré, jak jsem měl možnost osobně poznat svého času Irenu <SPAN class=SpellE>Norton</SPAN>, rozenou Adlerovou.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Je o mně dobře známé a jistě se to doneslo i Její Jasnosti <SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp;</SPAN>hraběnce, že jsem mistr klasické dedukce a nový rozvoj přírodních věd a zejména techniky na počátku 20. století mi zůstal poněkud utajený. Je toho příliš nového, co můj unavený mozek již nechce přijmout anebo spíš bych to vyjádřil, že jeho majitel si tím nehodlá svůj mozek čistého dedukčního myšlení zbytečně zanést. Proto jsem právě radši opustil Londýn a odjel na své panství v&nbsp;<SPAN class=SpellE>Sussexu</SPAN>, kde se v&nbsp;klidu věnuji svým včelám. Ale i na našem venkově čtu pravidelně <SPAN class=SpellE>Timesy</SPAN>. A v&nbsp;nich jsem se samozřejmě dočetl o pobytu již dnes známého vědce Alberta Einsteina v&nbsp;Praze a také o jeho převratných teoriích, stavících často dosud platné představy o přírodních zákonitostech zcela na hlavu. Za použití mé dedukční metody mi totiž hned po přečtení líčení událostí bylo jasné, že běžnou nebo lépe nám obvyklou cestou se všechny Její Jasností líčené události nemohly udát. A přišlo mi velmi zajímavé spojení, že se obraz objevil právě v&nbsp;onom pokoji, který v&nbsp;době zmizení obrazu obýval onen mladý učitel přírodních věd, nadšený Alberta Einsteina. A koho se tedy lépe zeptat, než samotného Einsteina? <o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Je úžasný ten <SPAN class=SpellE>Bellův</SPAN> přístroj, i když já sám jej neumím používat. Ale poslal jsem telegram svému příteli <SPAN class=SpellE>dr.Watsonovi</SPAN> a ten pro mne přijel svým motocyklem a odvezl mne do Londýna do <SPAN class=SpellE>Bakker</SPAN> <SPAN class=SpellE>Street</SPAN> 221B, kde nám zůstal již jen salon, neboť jinak dům zakoupila stavební společnost poté, co se všichni domnívali že jsem zahynul v&nbsp;tyrolských Alpách, zatímco v&nbsp;salonu věrná paní <SPAN class=SpellE>Hudsonová</SPAN> připravovala mé muzeum. Polní telefon u nás zanechala rota královských ženistů, která v&nbsp;domě pobyla a nyní jsme jej měli k&nbsp;dispozici a dr. <SPAN class=SpellE>Watson</SPAN> na rozdíl ode mne ovládal jeho užívání. <o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Spojili jsme se s&nbsp;Albertem Einsteinem v&nbsp;Curychu. Má teď plnou hlavu práce na teorii relativity. Ale ihned ho napadlo, že vše bude mít nějakou souvislost s&nbsp;něčím, čím se ani ještě nezačal zabývat, ale má to za problém, který je třeba někdy v&nbsp;budoucnu řešit. A ten mladý Jan <SPAN class=SpellE>Rosenauer</SPAN> jej dokonce na to upozornil, ten to měl promyšlené ještě víc. Sice v&nbsp;roce 1912 byl nějaký čas u Einsteina jako asistent, ale časem si začal řešit své nové jevy a osamostatnil se a nyní se už Einsteinovi ztratil, ani neví, kde je. <o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN class=SpellE><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Rosenauer</SPAN></SPAN><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"> Einsteina k&nbsp;problematice přivedl a popisoval vše jako vytvoření zkratky přes prostor a čas, tedy zkrácení vzdálenosti mezi dvěma velmi vzdálenými body jak v&nbsp;rovině prostorové, tak časové s&nbsp;využitím zakřivení časoprostoru. Dochází k&nbsp;tomu za pomoci <SPAN class=SpellE>hyperprostorového</SPAN> propojení černé a bílé díry – jde prostě o zjištění zákonitostí existence a nalezení takové časoprostorové zkratky– jak on ji nazýval „<SPAN class=SpellE>Wormhole</SPAN>“ či „červí díra“, jimiž lze prostoupit prostorem a časem dle potřeby – za určitých podmínek, které je třeba právě odhalit.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Dále jsem se od Einsteina dozvěděl, že <SPAN class=SpellE>Rosenauer</SPAN> si v&nbsp;roce 1911 pořídil nějaký velmi cenný teleskop, dle čeho usuzoval, že jeho rodiče jsou nejspíš zámožní. Avšak díval jsem se na danou situaci a zjistil jsem, že jediné finanční prostředky mohl <SPAN class=SpellE>Rosenauer</SPAN> mít pouze od rodiny Její Jasnosti. Prostě nutně musel v&nbsp;roce 1911 přijít k&nbsp;velké finanční částce, za níž mohl teleskop pořídit. A protože jsem nepřišel na jiný zdroj, předpokládám, že si mimořádně troufl na vysokou lichvářskou půjčku, protože věděl, že brzy bude mít dostatek prostředků na její uhrazení.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Došel jsem k závěru, že i tak slušný a solidní mladý člověk může podlehnout pokušení, když potřebuje pořídit něco důležitého pro jeho další profesionální růst a navíc mohl ještě uskutečnit vzácný praktický experiment. Nakonec si však výsledek experimentu ani neověřil, snad už měl i jiné řešení finanční situace a nebyl nucen riskovat a radši výsledek vědeckého experimentu oželel.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN class=SpellE><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Rosenauer</SPAN></SPAN><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"> propočítal – jak říkal „červí díru“, vystupující ze salonu zámku v&nbsp;<SPAN class=SpellE>Řitce</SPAN> v&nbsp;březnu 1911 a vyúsťující v&nbsp;jeho pokoji v&nbsp;prvním poschodí zámku v&nbsp;srpnu 1913. Na zámku působil již od roku 1905 jako učitel a zřejmě nepředpokládal to, že v&nbsp;dubnu 1911 přijde do Prahy sám velký Albert Einstein-jeho vědecký vzor a že kontakt s&nbsp;ním mu zcela změní život a jeho další plány a spolu s&nbsp;ním v&nbsp;následujícím roce i odejde do Curychu. Jak se ukázalo, jeho propočty ohledně místa a času byly neuvěřitelně dokonalé, ale stalo se něco, čím se plátno obrazu někde v&nbsp;meziprostoru potrhalo – nějaký nepředvídaný problém.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">To je tedy závěr, k&nbsp;němuž jsem v&nbsp;tomto případu došel.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Jsem Její Jasnosti v&nbsp;hluboké úctě a zároveň s&nbsp;listem si dovoluji poslat též sklenici nejnovějšího lesního medu z&nbsp;mého včelstva v&nbsp;<SPAN class=SpellE>Sussexu</SPAN>.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"><SPAN style="mso-tab-count: 6">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </SPAN>Sir <SPAN class=SpellE>Sherlock</SPAN> <SPAN class=SpellE>Holmes</SPAN><o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"><SPAN style="mso-tab-count: 6">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </SPAN><SPAN class=SpellE>Baker</SPAN> <SPAN class=SpellE>Street</SPAN> 221B<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"><SPAN style="mso-tab-count: 6">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </SPAN>London, <SPAN class=SpellE>England</SPAN>“<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"><o:p>&nbsp;</o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Držela jsem tedy v&nbsp;ruce originální dopis <SPAN class=SpellE>Sherlocka</SPAN> <SPAN class=SpellE>Holmese</SPAN>, odpověď na dopis hraběnky <SPAN class=SpellE>Johanny</SPAN> <SPAN class=SpellE>Brandisové</SPAN>. Ovšem proč byl <SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp;</SPAN>takto ukryt <SPAN class=SpellE>Holmesův</SPAN> dopis, ozřejmující, co se v&nbsp;březnu 1911 na zámku skutečně stalo? Je to záhada.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Následující den bylo krásně a očekávala jsem svou dobrou známou profesorku Violu Slunečnou, uznávanou psycholožku, <SPAN class=SpellE>specialisku</SPAN> na <SPAN class=SpellE>předvídací</SPAN> sny a podobné jevy, související s&nbsp;tzv. šestým smyslem a jeho uplatněním. Sluníčko svítilo a bylo teplo, a proto jsem prostřela na stole za domem v&nbsp;rohu zahrady, ze zadní strany chráněném zdí jakéhosi sousedova přístavku a z&nbsp;boku bedněním zahrazujícím zeleninovou zahradu sestřenice a shora stíněném vzrostlým obrovským stříbrným smrkem před vstupními dveřmi do našeho domu. Přinesla jsem v&nbsp;konvici kávu, připravila šálky a nakrojila „selskou“ bábovku, <SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp;</SPAN>dovezenou internetovým obchodem a upečenou ve venkovské pekárně <SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp;</SPAN>v rakouských <SPAN class=SpellE>Tyrolích</SPAN>, kde měl <SPAN class=SpellE>Sherlock</SPAN> <SPAN class=SpellE>Holmes</SPAN> původně najít smrt - v&nbsp;rámci EU je od pečení bábovek zřejmě Rakousko, zatímco základní zeleninu k&nbsp;nám vozí ze Španělska. K&nbsp;oslazení kávy jsem na stůl přidala sklenici medu, ale nikoliv lesního, nýbrž svého oblíbeného bílého pastovaného květového a nikoliv ze <SPAN class=SpellE>Sussexu</SPAN>, nýbrž dováženého mi z&nbsp;Vysočiny. A jen jsem vše <SPAN class=SpellE>dopřipravila</SPAN>, akorát jsem skrz úzké štěrbiny v&nbsp;dřevěném červenohnědém plotu uviděla paní profesorku stát za vraty. Rychle jsem ji šla přivítat a sotva stačila dosednout, dala jsem jí přečíst vzácný <SPAN class=SpellE>holmesovský</SPAN> dokument.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Paní profesorka dlouho četla, pokyvovala hlavou, takže její světle rusé vlasy, vypadávající z&nbsp;drdůlku, povlávaly všude kolem a dobře kontrastovaly s&nbsp;jejím žlutým trikem a dlouhou fialovou sukní. <o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„Ano Rozárko, tak vidíte. Paní hraběnka z&nbsp;nějakého důvodu už nic nechtěla měnit na situaci, ale také evidentně nechtěla, aby se pravda ztratila. Nejspíš uvažovala, že její doba by obsah ani nepochopila a přineslo by to jen plno pochybností, nedorozumění <SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp;</SPAN>a vlastně obraz se vrátil, takže nebylo co vyšetřovat a tomu chudákovi Václavu <SPAN class=SpellE>Buřinovi</SPAN> schováním dopisu alespoň chtěla zajistit ospravedlnění jeho památky v&nbsp;budoucnosti. To víte, možná i doufala, že k&nbsp;tomu dojde dřív, než téměř po stu letech.“<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„Víte, paní profesorko, mně se líbí, co se toho člověk v&nbsp;takových historických dopisech dočte, ty podrobnosti ze života – jako jak paní hraběnka <SPAN class=SpellE>Brandisová</SPAN> ve svém dopise psala o tehdy osmnáctileté dceři Latě. Já jsem vůbec netušila, že tato pozdější – v&nbsp;roce 1937 první a v&nbsp;dosavadní historii jediná žena-vítězka Velké pardubické se jmenovala vlastně <SPAN class=SpellE>Immaculata</SPAN> – to bylo<SPAN style="mso-spacerun: yes">&nbsp; </SPAN>myslím jméno italského původu.“<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„Ano, jsou to zajímavé dokumenty. A kdo je Rozárko vlastně dnešním majitelem zámku, souvisí s&nbsp;rodinou hraběnky <SPAN class=SpellE>Johanny</SPAN> <SPAN class=SpellE>Brandisové</SPAN>?“<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„Ano, z&nbsp;toho velkého množství dětí oba synové brzy zemřeli – v&nbsp;deseti a jednadvaceti letech, některé dcery se provdaly do Rakouska, jiné se neprovdaly, ale žije tu vnuk jedné ze tří nejmladších dcer, které se narodily až v&nbsp;<SPAN class=SpellE>Řitce</SPAN> – a to Alžběty, která se provdala za pilota Jana Pospíšila a měli vedle dcery Evy syna <SPAN class=SpellE>JUDr.Jana</SPAN> Pospíšila a ten měl opět syna Jana Pospíšila, který dnes na zámku bydlí se svou rodinou. A dle toho, co je k&nbsp;nalezení na internetu, se zdá, že snad i jejich děti se věnují jezdectví.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">A podívala jsem se na internetu i na tu Einsteinovu formulaci červí díry – a představte si, že byla poprvé vůbec publikována až v&nbsp;roce 1935 – Albert Einstein ji publikoval společně s&nbsp;Nathanem <SPAN class=SpellE>Rosenem</SPAN> a podle nich se červí díře říká také <SPAN class=SpellE>Einstein</SPAN>-Rosen <SPAN class=SpellE>bridge</SPAN> či <SPAN class=SpellE>Einstein</SPAN>-<SPAN class=SpellE>Rosenův</SPAN> most, protože je to vlastně most nebo tunel, spojující dvě vzdálená místa časoprostoru.“<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„Ano, uplynula ještě dlouhá doba, než byly tyto myšlenky formulovány a publikovány a dokonce mám dojem, že sice byly formulovány, ale nikoliv zcela domyšleny do takové fáze, jak tomu bylo s&nbsp;dřívějšími Einsteinovými teoriemi, které také jakoby svým významem a proslulostí formulaci červí díry poněkud odsunuly do pozadí – mám samozřejmě na mysli známou teorii relativity či Nobelovou cenou v&nbsp;roce 1921 ohodnocený zákon fotoelektrického jevu.“<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">„Zřejmě dosud teoretická formulace červí díry nebyla zcela prakticky prokázána – nebo paní profesorko myslíte, že by se tento <SPAN class=SpellE>řitecký</SPAN> případ mohl považovat za doložené praktické prokázání reálného využití červí díry?“<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Strávily jsme s&nbsp;paní profesorkou jako vždy opět jedno příjemné odpoledne a dopis <SPAN class=SpellE>Sherlocka</SPAN> <SPAN class=SpellE>Holmese</SPAN> jsem si pak hlavně dobře zkopírovala a zatím uschovala, než jej společně se zrestaurovaným obrazem předám panu Novákovi, aby byl ponechán u obrazu, stejně jako je tomu s&nbsp;kopií dopisu hraběnky <SPAN class=SpellE>Johanny</SPAN> <SPAN class=SpellE>Brandisové</SPAN>.<o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c0504d; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"><o:p>&nbsp;</o:p></SPAN></P>
<P><center><A href="http://www.mariepospisilova.com/img/Sherlock_Holmes_a_Ritka1913-65.jpg"><IMG src="http://www.mariepospisilova.com/img/Sherlock_Holmes_a_Ritka1913-20.jpg"></A></center></P>
<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c0504d; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"><o:p>&nbsp;</o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: center; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal align=center><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt">Na základní stránky autorky – <B style="mso-bidi-font-weight: normal"><A href="http://www.mariepospisilova.com">http://www.mariepospisilova.com</A></B><o:p></o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: center; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal align=center><SPAN style="COLOR: #c00000; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"><o:p>&nbsp;</o:p></SPAN></P>
<P><STRONG><FONT color=#800000 size=5>Kontakt - <A href="mailto:pansymarie@mariepospisilova.com"><IMG src="http://www.mariepospisilova.com/img/pocitacak.gif"> <A href="mailto:pansymarie@mariepospisilova.com"><IMG src="http://www.mariepospisilova.com/img/carodejnice.gif"> </A></FONT></P>
<P style="TEXT-ALIGN: center; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal align=center><SPAN style="COLOR: #c0504d; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"><o:p>&nbsp;</o:p></SPAN></P>
<P style="TEXT-ALIGN: center; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal align=center><SPAN style="COLOR: #c0504d; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"><o:p>&nbsp;</o:p></SPAN></P>

<P style="TEXT-ALIGN: justify; TEXT-INDENT: 14.4pt" class=MsoNormal><SPAN style="COLOR: #c0504d; FONT-SIZE: 14pt; mso-bidi-font-size: 10.0pt"><o:p>&nbsp;</o:p></SPAN></P></DIV></BODY></HTML>  �